|
|
The Representation of Richard Nixon in Works of Hunter S. Thompson and Norman Mailer/Zobrazení Richarda Nixona v díle Huntera S. Thompsona a Normana Mailera
REMEŠ, Jakub
Anotace Tato práce si klade za cíl ukázat souvislost mezi nepříliš známými knihami Normana Mailera a Huntera S. Thompsona, kteří oba patřili ke hnutí "the New Journalism", a historickými událostmi z šedesátých a sedmdesátých let 20. století. V první polovině student představí oba spisovatele a objasní historické souvislosti. Druhá část nastiňuje atmosféru prezidentských voleb v USA z roku 1972 a osobnost Richarda M. Nixona, což je založeno na postřezích Mailera a Thompsona, a doplněno o informace z vědeckých historických pojednání. Na konec student srovná, v čem se vybrané knihy shodují, a v čem se liší. Závěrečná část shrnuje, jak knihy reflektovaly dějinné události, a proč má cenu o nich psát.
|
|
|
"Nixonův šok" a konec brettonwoodského systému
Šálený, Václav ; Kozák, Kryštof (vedoucí práce) ; Fiřtová, Magdalena (oponent)
Bakalářská práce se zabývá důležitým přelomem v mezinárodním měnovém uspořádání, který se uskutečnil v roce 1971, kdy americký prezident Nixon, v rámci jeho Nové ekonomické politiky, zrušil směnitelnost dolaru za zlato a tím ukončil brettonwoodský systém. Tento systém fungoval od konce druhé světové války a byl charakterizován fixními měnovými kurzy a dominantní rolí amerického dolaru. Práce se zabývá strukturálními problémy brettonwoodského systému i ekonomickými problémy americké ekonomiky na začátku 70. let, které společně vedly prezidenta Nixona k ukončení systému. Práce obsahuje popis krátkodobých důsledků "Nixonova šoku" i celé jeho Nové ekonomické politiky zejména z hlediska makroekonomických ukazatelů, míry inflace a míry nezaměstnanosti. Nejdůležitějším dlouhodobým důsledkem Nixonova šoku bylo vytvoření nového měnového systému, který se nazývá jamajský a je postaven na volně plovoucích měnových kurzech. V třetí kapitole práce je charakterizován jamajský měnový systém a výhody a nevýhody volně plovoucích kurzů v porovnání s fixními měnovými kurzy z hlediska ekonomické teorie. Poslední část práce tvoří analýza dopadů volně plovoucích kurzů na americkou ekonomiku v 70. letech a na počátku 80. let, v období, kdy byla světová ekonomika poznamenána dvěma ropnými šoky.
|
|
|
Zobrazení aféry Watergate ve filmu: Porovnání hraných a dokumentárních děl
Verem, Anja ; Novotný, David Jan (vedoucí práce) ; Štoll, Martin (oponent)
Diplomová práce Zobrazení aféry Watergate ve filmu: Porovnání hraných a dokumentárních děl se zaměřuje na zobrazení novinářů a aféry Watergate ve filmech. Toto analyzuje na příkladech specifických vybraných hraných a dokumentárních snímků, které o této problematice vznikly. Těmi jsou Akta Pentagon: Skrytá válka (The Post, 2017), Všichni prezidentovi muži (All the President's Men, 1976), Duel Frost/Nixon (Frost/ Nixon, 2008), Watergate (Watergate, 2018), Náš Nixon (Our Nixon, 2013) a Nixon: Vlastními slovy (Nixon by Nixon: In His Own Words, 2014). V první části práce dochází ke shrnutí obecné historie ztvárnění novinářů a médií ve filmu. Dochází zde také k představení klíčových aktérů aféry Watergate, kterými jsou Richard Nixon, Bob Woodward a Carl Bernstein. Tato část pak také popisuje historii deníku The Washington Post a samotné aféry Watergate. V následující části pak dochází k definici základních pojmů, se kterými se v práci pracuje, jako je například hraný film, dokumentární film, investigativní novinář atp. Poslední, třetí část práce, se pak zaměřuje na porovnání a rozebrání zmíněných šesti vybraných filmů za pomocí komparativní metody, která by měla vést ke konečným výsledkům. Primární otázka, kterou se tato práce snaží zodpovědět je, jak (a zda) se liší zobrazení aféry Watergate v hraných...
|
|
|
Aféra Watergate a její filmová reflexe: komaparace na příkladu filmu Všichni prezidentovi muži
Hegedüš, Tomáš ; Šobr, Michal (vedoucí práce) ; Novotný, David Jan (oponent)
Tato bakalářská práce komparuje skutečný vývoj aféry Watergate s její filmovou reflexí, na příkladu snímku Všichni prezidentovi muži. Ústřední teze předpokládala, že faktické rozdíly budou minimální a odlišnosti se projeví zejména v deformaci času (filmové zkratce) a heroizaci postav (modelu hrdinů, kteří se postavili proti systému). Při popisu aféry očima redaktorů jsem použil deskriptivní metodu a zachytil období prvních pěti měsíců vývoje kauzy, jako hlavní pramen v této části slouží kniha All the President's Men. Během zkoumání dílčích aspektů filmového artefaktu jsem použil analytickou metodu a za pomoci teoretické filmové literatury rozebral jak složky narace a mizanscény, tak styl a výrazové prostředky díla. V souhrnném porovnání jsem použil metodu komparační a v závěru práci připomněl i další filmové adaptace vztahující se k aféře. Po provedené komparaci jsem mohl potvrdit vymezenou tezi. Adaptovaný scénář věrně zachycuje dění v knižní předloze a zásadní rozdíly se objevily v narušení časové linie, avizované heroizaci postav a dodatečně i simplifikaci. Přínos této práce spočívá i v posouzení významu ústřední novinářské dvojice Woodward a Bernstein, kdy jsem ukázal, že v rozkrytí aféry měli roli podstatnou, nikoli však nepostradatelnou. Snímek proto může v recipientovi, který si nedohledá...
|
|
|
Executive privilege v politickém systému USA
Janoušková, Johana ; Kotábová, Věra (vedoucí práce) ; Labendz, Jacob Ari (oponent)
Tato bakalářská práce se zaměřuje na výsadní právo prezidenta Spojených států amerických, známé pod názvem executive privilege, na neposkytování informací Kongresu a potažmo veřejnosti. Primární použité teoretické koncepty jsou teorie unitární exekutivy a také model imperiálního prezidentství, zaměřený na vládní utajování, od autora Arthura M. Schlesingera. Mechanismus, kterým je výsada executive privilege uplatňována, je ukázán na dvou případových studiích. Prvním zkoumaným případem je nárokování výsady Georgem W. Bushem v roce 2008 v souvislosti s rozhodnutím Agentury pro ochranu životního prostředí neudělit státu Kalifornie povolení uplatňovat striktnější standardy pro hladiny skleníkových plynů z motorových vozidel, než stanovoval federální zákon. Druhým analyzovaným případem je nárokování executive privilege Barackem Obamou v roce 2012 v návaznosti na kongresové vyšetřování členů exekutivy, kteří byli spojeni s operací Fast and Furious. Práce rovněž zmiňuje aféru Watergate, která vedla k rezignaci prezidenta Richarda Nixona a stala se formativní pro budoucí nahlížení na zkoumané privilegium. Jelikož výsada executive privilege není zmíněna v Ústavě Spojených států, práce předkládá mechanismy systému brzd a protivah, které jsou schopny výsadu omezit, a zkoumá, do jaké míry se tak děje. Schlesingerova...
|
|
|
"Nixonův šok" a konec brettonwoodského systému
Šálený, Václav ; Kozák, Kryštof (vedoucí práce) ; Fiřtová, Magdalena (oponent)
Bakalářská práce se zabývá důležitým přelomem v mezinárodním měnovém uspořádání, který se uskutečnil v roce 1971, kdy americký prezident Nixon, v rámci jeho Nové ekonomické politiky, zrušil směnitelnost dolaru za zlato a tím ukončil brettonwoodský systém. Tento systém fungoval od konce druhé světové války a byl charakterizován fixními měnovými kurzy a dominantní rolí amerického dolaru. Práce se zabývá strukturálními problémy brettonwoodského systému i ekonomickými problémy americké ekonomiky na začátku 70. let, které společně vedly prezidenta Nixona k ukončení systému. Práce obsahuje popis krátkodobých důsledků "Nixonova šoku" i celé jeho Nové ekonomické politiky zejména z hlediska makroekonomických ukazatelů, míry inflace a míry nezaměstnanosti. Nejdůležitějším dlouhodobým důsledkem Nixonova šoku bylo vytvoření nového měnového systému, který se nazývá jamajský a je postaven na volně plovoucích měnových kurzech. V třetí kapitole práce je charakterizován jamajský měnový systém a výhody a nevýhody volně plovoucích kurzů v porovnání s fixními měnovými kurzy z hlediska ekonomické teorie. Poslední část práce tvoří analýza dopadů volně plovoucích kurzů na americkou ekonomiku v 70. letech a na počátku 80. let, v období, kdy byla světová ekonomika poznamenána dvěma ropnými šoky.
|
|
|
Imperiální prezidentství v USA
Sedlák, Roman ; Kotábová, Věra (vedoucí práce) ; Just, Petr (oponent)
(abstrakt) Tématem magisterské diplomové práce je tzv. imperiální prezidentství. Tento pojem uvedl do politologie Arthur M. Schlesinger ve své knize The Imperial Presidency. Schlesinger reagoval na graduální nárůst moci prezidentů od vlády Franklina Delano Roosevelta. Ve své knize z roku 1973 (a znovu vydané v roce 2004) se zabývá charakterizujícími znaky imperiálního prezidentství. Schlesinger popisuje dva body, které vymezují pojem imperiálního prezidentství: a) prezident přesahuje své pravomoci dané Ústavou USA (např. exekutivní nařízení v síle zákonů); b) prezident není limitován ostatními pilíři moci - tj. legislativou a justicí. Metodou práce je mimo jiné i case study, ve které se věnujeme případu vládnutí Richarda Nixona. Nixonova vláda, podle výše zmíněného autora, představovala vrchol imperiálního prezidentství. Tato práce ověřuje toto tvrzení za pomocí teoretického rámce unilateral action theory a unitary presidency. Základním cíle této práce je odpovězení na elementární otázku týkající se imperiálního prezidentství. Znění otázk je: "Jaké politické procesy charakterizují imperiální prezidentství?"
|
|
|
Summity Nixon-Brežněv v letech 1973 a 1974 v československém tisku
Kvapilík, Ondřej ; Bednařík, Petr (vedoucí práce) ; Sekera, Martin (oponent)
Diplomová práce s názvem "Summity Nixon-Brežněv v letech 1973 a 1974 v československém tisku" se zabývá způsobem prezentace summitů mezi Leonidem Brežněvem a Richardem Nixonem v soudobých československých denících. Analyzovány jsou texty uveřejňované v médiích v souvislosti se schůzkami v letech 1973 a 1974 ve Washingtonu a v Moskvě ve stanoveném období více než jednoho měsíce kolem těchto schůzek. Práce zkoumá jak míru ovlivnění mediálních obsahů způsobenou ideologickou inklinací k Sovětskému svazu, tak i způsob, jakým se média v Československu vypořádala s prezentací obou znepřátelených velmocí v pozici partnerů. Teoretická část uvádí čtenáře do problematiky a poskytuje základní historické souvislosti zkoumaných událostí. Dále charakterizuje jednotlivé schůzky i analyzované deníky. V praktické části se práce věnuje podrobné kvalitativní analýze obsahů vybraných zástupců soudobého československého tisku, které představovalo Rudé právo, Svobodné slovo, Mladá fronta a Lidová demokracie. Následně práce vzájemně porovnává prezentaci obou zkoumaných schůzek a snaží se nalézt příčiny rozdílů a trendy v zobrazení summitů. Jako doplněk je uvedeno i srovnání s obdobnými summity mezi Ronaldem Reaganem a Michailem Gorbačovem, které se odehrály o desetiletí později. Závěr práce pak přináší shrnutí a...
|
|
|
Porovnání změn v sociální politice v 60. a 70. letech za vlád L. Johnsona a R. Nixona
Wachal, Viliam ; Johnson, Zdenka (vedoucí práce) ; Fabianková, Klára (oponent)
Bakalářská práce se zabývá proměnami v sociální politice během vlád Lyndona Johnsona a Richarda Nixona. Cílem práce je analyzovat změny v sociální politice, porovnat výdaje na stát blahobytu a analyzovat dopady na americkou společnost. V práci jsou popsány jednotlivé programy prezidentů, tvorba legislativy a komparace těchto změn. Především se zabývá programy Great Society, které se zakládaly zejména na boji proti chudobě. Ačkoli Nixon kritizoval rozsah sociálních reforem, hypotéza o redukování či rušení reforem Great Society nebyla prokázána. Nebyla prokázána ani hypotéza o snižování výdajů a změny za Nixona měly na americkou společnost vliv především prostřednictvím zásahů do desegregačních reforem Lyndona Johnsona.
|
host ::
RSS.